Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Adam Parma z kapely Kuličky Štěstí: „Zpívat jsem nikdy nechtěl."

Na světě jsou tací lidé, kteří si dokážou uspořádat svůj život tak, jak chtějí. Jsou sami sobě vlastním šéfem a dělají to, co je baví. Jedním takovým je i všestranný Adam Parma. Sešli jsme se v jeho oblíbené ostravské kavárně La Petite Conversation, kde mě hned zezačátku překvapil tím, že se dal do řeči i s francouzsky mluvícím personálem této belgické kavárny. Bylo mi okamžitě jasné, že naproti mě sedí jedinečný člověk. Viditelně byl pozitivně naladěný, a tak jsme se hned pustili do rozhovoru.

Adam ParmaFoto: Tomas Kabat

Na webu České televize se o Vás píše, že jste Moderátor, překladatel, simultánní tlumočník, scenárista, režisér, ředitel jazykové školy, pedagog, jazykový poradce, hudební skladatel a písničkář. To je celkem rozmanitý záběr.

Máte pravdu, zní to tak. Mé zaměření se však dá shrnout i do tří slov, dělám jednoduše audio, video a jazyky.

 

Vy asi moc neznáte slovo "nuda", viďte?

„Nuda“ je slovo na čtyři písmena. Začíná na „N“ a končí na „A“ (smích) Nenudím se, ale dělám si manažera sám, což je pro mě lepší. Jsem přesvědčený, že kdybych pracoval pro jednoho „šéfa“, určitě bych toho tolik nestíhal.

 

Přes všechno to, co děláte, existuje i nějaká činnost, kterou byste se rád zabýval, ale ještě jste se k ní nedostal?

Po deseti letech si obnovuji pilotní průkaz na paragliding, díky čemuž vypadám, jako kdybych bral drogy, protože mám z létání na pažích modřiny.

V dnešní době bych se už spíše chtěl zdokonalovat ve věcech, ve kterých zatím plavu na povrchu. Jednou takovou věcí je hudba. Už od malička jsem se jí věnoval. Začínal jsem na Funky, teď už mě láká scénická a orchestrální muzika, což jsem si vyzkoušel na jaře, kdy jsem složil hudbu do jednoho ruského představení pro Komorní scénu Aréna.

 

Čím Vás okouzlila Funky muzika?

Je to pro mě žánr taneční hudby, který je mi velmi blízký, protože jsem vyrůstal na interpretech, jako je Michael Jackson, Stevie Wonder, Phil Collins, potom to pokračovalo interprety jako Jamiroquai, Right Said Fred a podobně. Zrovna Michael Jackson dle mého názoru zasel po rytmické a vokální stránce základy do funk-popové muziky.

 

Když už jsme se dostali k té hudbě. Zavzpomínáte na kapelu Kuličky Štěstí, pro niž jste skládal a zpíval?

Byl jsem jedním ze zakládajících členů kapely. Původně se mi líbilo, jak bubnoval můj kamarád Jirka. Díky tomu, že on sám znal ještě další dva kytaristy, nás napadlo, že bychom si mohli společně „zajamovat“. Nejprve jsme si hráli jen tak nezávazně skladby od The Jackson Five, Bee Gees, a později jsem začal klukům nosit určité hudební nápady, z nichž vznikaly písničky.

Mnohé překvapuje, když říkám, že jsem nikdy nechtěl zpívat. To je omyl, který napravuji už 10 let. Myslím si, že k tomu nemám vlohy. Vždy jsem se chtěl věnovat hlavně skládání hudby.

 

Když jste skládal pro kapelu, psal jste i texty. Měla slova písniček nějaký hlubší smysl, anebo jste je tam vkládal tak, jak vás napadla?

Funky muzika se nedá brát vážně a nikdy v historii se tak ani nebrala. Naopak. Je to hudba, která si ze všeho dělá legraci a to včetně sebe samotné. Podívejte se například i na koncertní kostýmy kapel hrajících funky. Například J.A.R., Monkey Business, Nightwork – ti všichni jsou na koncertech „nahastrošeni“ v extravagantních outfitech. K té muzice prostě uvolněnost patří a u textů jde třeba i o to, aby dobře klouzal do rytmu. U některých písniček jsem slova jen tak „sekal“, u jiných tam smysl byl. Ale u většiny ta slova spadla pocitově.

 

Když zmiňujete, jak máte tu hudbu rád a jak Vás baví, proč už kapela nehraje?

Zdálo se mi, že kapela měla svůj čas. Jakoby vykvetla a zase odkvetla. Myslím si, že aby se jednotliví členové mohli dále rozvíjet, tak se musela kapela rozpadnout. Kdybychom hráli i nadále, hráli bychom pravděpodobně stejný styl i podobný repertoár. Bylo by složité náš zvyk rozvíjet novými vlivy a způsoby. Myslím si, že nám členům, dal rozpad kapely svobodu a nové možnosti.

 

Za ta léta, co jste spolu hráli, jste však vydali jenom jedno CD.

My jsme chtěli, aby dozrál čas, který potom bohužel přezrál. Vzpomínám si na velmi příjemné rozhovory s vydavateli. Měla se vydat deska, vše bylo dobře načasované. Vydavatel ale z nepochopitelného důvodu, navzdory všem domluvám, nepokračoval v naší komunikaci. Smlouvy, které byly domluvené, nedorazily a nám se tímto prodloužilo čekání, čímž jsme ztratili přibližně rok. Když jsme viděli, že z toho nic nebude, začali jsme se pokoušet o natočení desky vlastními silami. Je možné, že kdyby byla deska vydána za pomoci nějakého silnějšího vydavatele, tak by osud kapely dopadl jinak.

 

Přesto jste byli úspěšní. Hit Superstar se hrál i v rádiích.

Já nevím, čím měřit úspěch. To, že písničku zahraje rádio, je často o tom, že tam někoho znáte, nebo jim nahrávku pošlete a oni ji pustí. Je to jen relativní úspěch.

 

V rozhovoru pro pořad ČT Kultura.cz jste řekl, že kapela není založena na studiových nahrávkách, ale že primární jsou pro vás živá vystoupení. Když se podíváme zpětně na koncerty, na nichž jste hráli, fanoušků tam nebylo málo. To určitě také dokládá úspěch kapely.

Byli jsme kapelou, která působila na Ostravsku a měla tady vybudovanou fanouškovskou základnu. Hráli jsme na festivalech, tam lidé vždycky jsou. Kromě toho jsme hráli i celorepublikovou klubovou scénu, a když jsme koncertovali mimo region, tak tam tolik lidí nebylo.

 

Stýkáte se ještě s bývalými spoluhudebníky?

Jistě. Jsme kamarádi a občas se vidíme. Třeba basák a bubeník teď hrají v kapele L.A. Sunday, což je kapela, která hraje cover verze známých interpretů a nemají ambici hrát vlastní tvorbu. Na jejich koncertě jsem byl a občas se setkáme. Dále byli součástí Kuliček Štěstí také dechaři, s nimiž ještě občas spolupracuji při tvorbě scénické hudby, které se nyní věnuji.

 

Vy se tedy teď hudbě věnujete na vlastní pěst?

Dá se to tak říct. Koupil jsem si bezový klarinet, darbuku, vytvořil jsem si v centru Ostravy malé studio. Skládám písničky. Na jaře jsem vytvořil muziku do divadla a mám spoustu dalších skladeb, které bych chtěl vytvořit.

Já stavím na první místo hudební tvorbu. Je pro mě ale příjemné vědět, že se muzikou nemusím živit, což dává člověku větší svobodu a ve své tvorbě je více uvolněný. Nemusím tedy ani pracovat tak, aby mi to vydělalo co nejvíce peněz, ale soustředím se na kvalitu.

 

Nechybí vám koncertování? Máte v plánu koncertovat se svými skladbami?

Nevím, jak bych to měl technicky provést. Buď bych to musel hrát z playbacku, anebo bych na pódiu musel mít dvacet lidí, což je hodně. Takové množství muzikantů se nedá dobře utáhnout ani ekonomicky.

 

Přestože jste rád, že se hudbou nemusíte živit, píšete někdy hudbu i na zakázku?

Ano. Na zakázku jsem udělal dvě písničky pro Lucii Bílou, které se to sice líbilo, ale zrovna nahrávala retro desku, takže se může stát, že to použije později. Rozhodně ale zakázky nevyhledávám. Jinak skládám samozřejmě do šuplíku, skladby většinou vycházejí z nějakého pocitu či situace. Něco mám zkomponováno, něco mám nahráno a chci to provést a poslat do světa. Mám tedy v plánu dělat celé hudební kompozice, nejen hudební nápady.

Jsem hodně ovlivněný jazzem a možná i trochu stárnu, protože mám teď vztah i k orchestrální a symfonické hudbě. Proto bych tomu, co tvořím, neříkal „písničky“, ale nazývám to kompozicemi.

 

Je i v takovéto Vaší hudbě propojení stylů funky, disco a latin?

Některé trochu ano, jiné zase mají volnější formu, která se hodí k filmům, protože film je další odvětví, kterým se v současnosti nejvíce zabývám.

 

Jste i herec?

Občas jsem se objevil v menších rolích. Kdysi jsem ale měl hlavní roli v celovečerním filmu Bizon, který nedávno vyšel v reedici po dvaceti letech. (smích) Hlavně jsem ale scénárista a režisér.

 

Byl jste na festivalu v Karlových Varech?

Osobně jsem tam nebyl, ale virtuálně ano. (smích) Internet je mocný, a protože toho teď natáčíme hodně, tak sleduju současnou filmovou scénu online.

 

Jako scénárista jste tvořil pořad České televize Exit 316, který je určený zejména mladému publiku. Jak složité je psát scénáře pro mladé?

Bylo to složité, protože vedle toho, že byl pořad určen mladému publiku, byl také určen hlavně veřejnoprávní televizi. Ta hlídá veřejnoprávnost a dramaturgické vymezení pořadu. Produkce a realizátor hlídali pořad tak, aby se dal reálně natočit, což občas osekalo mou rozevlátou fantazii. Třetím vlivem bylo námětové zadání producenta. Mým úkolem tedy bylo jeho náměty zpracovat do scén, dialogů a moderátorských vstupů. Kdybych pořad Exit 316 tvořil sám, tak by vypadal úplně jinak.

 

Vy máte blízko i k divadlu. Zavzpomínejte krátce na to, jak jste se k tomu dostal.

Když jsem byl mladý, přezdívalo se mi „nejrychlejší batoh v Ostravě“. Jezdil jsem totiž po městě s malým batůžkem a snažil se stihnout mnoho aktivit.

 

Myslím si, že když mám mezi lidmi prostor, tak jsem exhibicionista. Naopak, když prostor nemám, stáhnu se a nejdu skoro vidět. Vždy mě ale bavilo být komikem. Vyrostl jsem na divadle, které jsem dělal od základní školy. Rád vzpomínám na improvizační večery, které jsem dělal s kamarádem bubeníkem. Když jsem později studoval jazyky, tak jsem napsal a režíroval hru v angličtině.

 

K jazykům jste měl viditelně taky vždy blízko. Umíte i simultánně tlumočit. Učil jste se to dlouho?

 

Do tlumočení jsem skočil rovnýma nohama. Nevím, kde jsem vzal tu drzost, ale když přišla nabídka tlumočení nějakého firemního auditu, tak jsem ji vzal. Zezačátku jsem měl strach, ale posléze jsem zjistil, že je to řemeslo jako každé jiné a když člověk trénuje, tak to jde. Tehdy mi dali asi padesátistránkový podklad, který jsem si nastudoval, ale nešlo mi to poprvé tak dobře. Když se tomu však člověk věnuje, dá se to nacvičit.

 

V televizi moderujete pořad Křesťanský magazín. Jak jste se dostal k víře?

K víře jsem se dostal ve svých šestnácti letech, takže nejsem z křesťanské rodiny. Myslím si, že víra, kterou jsem poznal jako teenager, se neustále vyvíjí. Jsem členem sboru Církve bratrské.

Považuji se za celkem konzervativního člověka a nemyslím si, že by měla být církev liberální a přehnaně tolerantní. Zároveň v ní vidím rozmanitost životních příběhů i názorů a cítím, že obohacuje.

 

Jaký je váš životní cíl?

Zůstat na té cestě s velkým „C“. Nevím sice jaká bude, ale vím, že je potřeba ji hledat. Zůstat v komunikaci s přáteli, s Bohem i božím slovem. Je těžké předvídat, jak se tato cesta bude klikatit, ale nevadí mi to. Pro mě je dobrodružné ji objevovat. Mám ženu a děti, chtěl bych být tedy zodpovědný, věrný a nablízku.

Co se týče rozmanitosti mého zaměření – nechci dělat dalších deset věcí, ale dělat ty tři pořádně tak, aby stály za to. Říká se, že dnešní doba chce dělat věci v poměru cena – výkon, tak já bych se chtěl naučit nehledět na cenu, ale na výkon.

Rozhovor byl vytvořen pro internetový magazín pro mladé MEZINAMI.CZ

VIZ: http://www.mezinami.cz/zkulturni-se/adam-parma-zpivat-jsem-nikdy-nechtel-2/

Autor: Tomáš Kabát | neděle 21.8.2011 9:03 | karma článku: 9,21 | přečteno: 2222x
  • Další články autora

Tomáš Kabát

Životní úspěch? Co to vlastně je?

K čemu se hnát za životním úspěchem, když se naše priority s dobou mění? Není naopak příliš omezující, stanovovat si nějaký cíl, který mermo moci budeme považovat za životní úspěch?

7.11.2014 v 9:06 | Karma: 8,43 | Přečteno: 384x | Diskuse| Společnost

Tomáš Kabát

Zahraničním novinářem na zkoušku

Organizace European youth press uspořádala v říjnu na půdě Evropského parlamentu dny mladých novinářů (European youth media days). Jednalo se o workshopy pro studenty novinařiny nebo mladé novináře ze zemí Evropské unie. Ti si vybrali druh workshopů podle svých zaměření – na výběr byly skupiny televizní, printové i rozhlasové novinařiny, fotografie a sociálních médií. Každá skupina dostala také téma, na kterém měla pracovat.

11.2.2014 v 18:02 | Karma: 4,22 | Přečteno: 226x | Diskuse| Média

Tomáš Kabát

Nejsou vzdělávací pořady hovadina?

Už mnoho desetiletí se média využívají i pro prezentaci naukového obsahu. Za minulého režimu například druhý program Československé televize vysílal v průběhu dopoledních hodin pořady, které měly doplňovat výuku na základních školách. Díky tehdejším striktně stanoveným osnovám bylo jasné, co se žáci ve školách v daných dnech učili. Už tehdy byly ale i tyto vzdělávací pořady spíše na škodu. Místo pedagogického uchopení témat totiž často převládalo propagandistické ideologické pojetí. Doba se naštěstí změnila, vzdělávací pořady však stále příliš dobře nevzdělávají.

12.11.2013 v 18:51 | Karma: 8,81 | Přečteno: 670x | Diskuse| Média

Tomáš Kabát

Expo 1958 se komunistům vymklo kontrole

Zajímali jste se někdy o Expo 1958? V tom případě je tento článek pro vás. Vznikal jako práce do školy, ale bylo mi líto jej po odevzdání rovnou "zavřít do šuplíku". Když už jsem si s tím dal tu práci, tak to alespoň zveřejním, aby si to zájemci přečetli také. Tento článek je poněkud delší, tak si uvařte kávu a pohodlně se usaďte.

16.7.2013 v 6:18 | Karma: 17,53 | Přečteno: 1434x | Diskuse| Kultura

Tomáš Kabát

Rozhlasový trh se s březnem mění

Mluvené slovo už jen na Českém rozhlasu Plus. S prvním březnovým dnem končí vysílání hned tří stanic mluveného slova. Sloučí se stanice Leonardo, Rádio Česko a ČRo 6. Mění se i zprávy.

20.2.2013 v 21:04 | Karma: 4,75 | Přečteno: 344x | Diskuse| Média

Tomáš Kabát

Silvestrovský klid v tureckém Istanbulu

Silvestrovské oslavy v Turecku nejsou tak vyznávané, jako například u nás. V Istanbulu se obchodníci sice snaží vše do oslav nového roku stylizovat, avšak zejména kvůli turistům.

9.2.2013 v 10:01 | Karma: 6,96 | Přečteno: 264x | Diskuse| Cestování

Tomáš Kabát

Mediální zákulisí Bruselu - vysílat lze zdarma

Politici potřebují sdělovací prostředky. Stejně tak je dobré, aby měli občané přehled o tom, co se v parlamentu odehrává. V zájmu Evropské unie je, aby byla veřejnost o její činnosti informována, a proto poskytuje novinářům určitý mediální servis.

5.12.2012 v 10:02 | Karma: 7,75 | Přečteno: 764x | Diskuse| Média

Tomáš Kabát

Mluvíme o problémech, ale kde jsou činy?

Dokumentární film Home divákům hezky shrnuje vývoj planety Země a zezačátku předává zejména pocit, že člověk je součástí celosvětového systému jen malý zlomek doby trvání celé soustavy. Měl jsem pocit, jakoby zdůrazňoval, za jak krátkou dobu dokázali lidé celý systém naší planety zdevastovat.

30.6.2012 v 11:36 | Karma: 7,06 | Přečteno: 937x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Tomáš Kabát

Lze vyvážit politiku v televizi?

Česká televize byla za éry komunismu prostředkem režimu pro manipulaci s lidmi a jejich názory. Po pádu totality se jako veřejnoprávní médium musela začít profilovat nezaujatě. Pro inspiraci začala česká veřejnoprávní média, ať už šlo o rozhlas nebo televizi, nahlížet k Britům. Redakce BBC je považována za světově nejvyváženější médium. Od devadesátých let spolu redakce ČT a BBC spolupracovaly a nejen proto, aby se čeští novináři bez zkušeností naučili správně zpracovávat informace. V Praze byla také zřízena česká redakce rádia BBC.

29.6.2012 v 7:25 | Karma: 9,70 | Přečteno: 949x | Diskuse| Média

Tomáš Kabát

Volební právo a rovnost jinými úhly pohledu

Zastupitelská demokracie zajišťuje, aby o záležitostech, spojených s vedením státu, rozhodovali zástupci, kteří se o danou oblast zajímají a jsou v ní vzdělaní. Takovými zástupci jsou politikové. Občané příslušné země si mají zvolit vlastní zástupce, kteří dále jednají právě v pověření občany. Zde ale narážíme na určitý problém: Pokud mají tito zástupci zastupovat politicky nezainteresované občany, jakým způsobem onen občan pozná, který z politiků je vhodný právě pro jím ucházenou funkci? Tímto tématem se budu zabývat na následujících řádcích.

28.6.2012 v 7:46 | Karma: 6,16 | Přečteno: 785x | Diskuse| Politika

Tomáš Kabát

Co když uspějí?

Představme si, že by se podařilo to, o co usiluje Holešovská výzva. Demonstrující by společnými silami, protesty, halekáním a veřejným nadáváním dosáhli odstoupení vlády, prezidenta, zkorumpovaných státních zástupců, soudců, politiků, i pochybného velení policie. Když se to z ničeho nic stane, co bude následovat?

20.4.2012 v 10:10 | Karma: 17,20 | Přečteno: 1070x | Diskuse| Společnost

Tomáš Kabát

Otázka interrupce - rozpor zákona s listinou práv a svobod

Podle Listiny základních práv a svobod má každý člověk právo na život – to je všeobecně známý fakt. Při pročítáním se schváleným zněním listiny jsem se zarazil u článku 6, jehož první odstavec říká: „Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“ Obzvláště druhá věta mě donutila zamyslet se.

5.4.2012 v 13:16 | Karma: 13,43 | Přečteno: 1735x | Diskuse| Společnost

Tomáš Kabát

Radim Jančura: „Na jídle nevydělávám, Regiojet není restaurace“

BRNO – Vlaky společnosti Regiojet, přezdívané jako „Žluté“, vyrazily zhruba před třemi měsíci na české železnice. Po mnoha letech byl realizován plán nasadit soukromého dopravce na trasu Praha – Ostrava. Radim Jančura, majitel společnosti, nám prozradil, jaké plány čekají vlaky do budoucna, čeho již společnost dosáhla a popsal i firemní filosofii.

17.12.2011 v 12:11 | Karma: 21,51 | Přečteno: 2657x | Diskuse| Cestování

Tomáš Kabát

Zakladatel Bandzone.cz: „I z hudebního nesmyslu mám radost“

Většina těch, kteří hrají ve vlastní kapele, určitě někdy slyšeli o serveru Bandzone.cz. Málokdo ví, že tato 6 let stará databáze měla původně sloužit pouze pro osobní potřeby jejího zakladatele. Z původního nápadu však sešlo a vznikl hudební server, který dnes pojímá více než 30 000 hudebních profilů. Prezentuje hudbu jednotlivých kapel, podporuje festivaly, hudební akce a nově je i partnerem nové soutěže televize Nova. Na podrobnosti o této internetové stránce odpovídal její zakladatel Michal Novák.

15.12.2011 v 11:42 | Karma: 8,67 | Přečteno: 1080x | Diskuse| Kultura

Tomáš Kabát

Miroslav Sochor: Minimálně jedna třetina kin v republice zkrachuje

První digitální projekce mohli Češi sledovat od roku 2008. Již tři roky po ní je 35 mm pás střídán plně digitální DCP kopií. V republice je dnes zhruba 800 pravidelně promítajících kinosálů. Digitalizací jich prošlo zatím méně než tři sta. Nedostatek kopií na 35 mm pásu je však očekáván již koncem letošního roku. Na otázky ohledně digitalizace kin nám odpovídal specialista filmových technologií Miroslav Sochor.

12.12.2011 v 10:01 | Karma: 7,85 | Přečteno: 986x | Diskuse| Kultura

Tomáš Kabát

Napříč 20. stoletím očima pamětníka Luďka Eliáše (rozhovor)

Tentokrát jsem v interview vyzpovídal herce Luďka Eliáše, který nám jako pamětník přiblížil strasti Druhé světové války i doby komunistické totality. Ať už kvůli svému židovskému původu nebo kvůli odporu k režimu, byl vždy pronásledován. Dle jeho životního příběhu by se daly vyučovat moderní dějiny 20. Století. Luděk Eliáš letos oslavil 88. narozeniny a je už jedním z mála lidí, kteří ještě mohou své zážitky z pobytu v koncentračním táboře vylíčit na základě vlastních zkušeností.

28.11.2011 v 10:16 | Karma: 10,03 | Přečteno: 906x | Diskuse| Společnost

Tomáš Kabát

Zamyšlení nad vnímáním věrohodnosti

Už jste se někdy zamýšleli nad tím, jak poznáte, že je zdroj vašich informací důvěryhodný?

23.11.2011 v 6:46 | Karma: 11,68 | Přečteno: 900x | Diskuse| Média

Tomáš Kabát

Budete veřejně vystupovat? Zapomeňte na pseudorady!

Někteří z nás mají určité rituály, které provádějí vždy před veřejným vystoupením. Může to psychicky pomoci. Jindy se ale může stát, že bude k publiku hovořit člověk, který nemá mnoho zkušeností a trápí se nervozitou i trémou.

21.11.2011 v 12:52 | Karma: 9,65 | Přečteno: 840x | Diskuse| Společnost

Tomáš Kabát

Pro budoucí rétory...

Tento článek vám dá pár dobrých rad, které by měly podpořit vaše prezentační schopnosti. Ať už se chystáte do rádia, televize, nebo budete jen něco veřejně prezentovat, zásady bývají stejné. Na úvod začnu kvalitami, kterých by měl dobrý rétor dosahovat.

18.11.2011 v 6:46 | Karma: 10,41 | Přečteno: 983x | Diskuse| Společnost

Tomáš Kabát

Prezentační desatero

Každý z nás se minimálně jednou v životě setkal se situací, kdy musel svému okolí prezentovat nebo obhájit svou práci. Právě na prezentování se zaměříme v tomto článku – a nebude jediný.

16.11.2011 v 6:46 | Karma: 9,68 | Přečteno: 903x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 72
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1744x
Tomáš Kabát pochází z Ostravy, nyní žije v Praze, kde pracuje v rozhlasových médiích. Má rád kulturu, filmy, každý rok tradičně jezdí na mezinárodní filmový festival do Karlových Varů. Rád cestuje a poznává nové lidi. Články na blog píše pro radost.

----

Aktualizace z roku 2015: Zdravím všechny návštěvníky mého blogu. Již nějakou dobu se psaní nevěnuji. Zdejší články jsou spíše historickou záležitostí a vyjadřují spíše názory a postoje nezralého středoškolského/vysokoškolského studenta. Mnoho zde popsaných postojů jsem změnil, berte prosím vše s rezervou. Zde uvedené názory rovněž nevyjadřují postoje organizace, v níž pracuji.